Samozřejmě, karma

V první řadě je třeba říci, že nápad pomoci syrským dětem v řeckých utečeneckých táborech není z hlavy poslankyně Šojdrové, ale lorda Dubse, jednoho ze zachráněných dětí Nicolasem Wintonem v roce 1939. Díky jemu Británie nabídla azyl 350 syrským dětem. Šojdrová podle vlastních slov začala v toto věci konat už na jaře, ale ona nemá žádné pravomoci, rozhodující slovo musí říct vláda, respektive ministr vnitra. A ten Šojdrové řekl, že jednat může až vláda, která má důvěru. Proto se věc dostala na pořad až nyní.

Poslankyně Šojdrová nechce dát syrské děti v Česku k adopci ani do pěstounské péče, ale jasně řekla, že by šlo o dočasnou doplňkovou mezinárodní ochranu. Tu od 50. let poskytovalo i socialistické Československo, např. řeckým či korejským dětem, v 80. letech dětem z Černobylu.

Dneska byl na i.dnes článek, který popsal strašlivé poměry v řeckých uprchlických táborech, kde se tlačí několikanásobně víc lid, než je jejich kapacita. I podle organizace Lékaři bez hranic by dětem z těchto ghett pomohlo, kdyby se alespoň na čas odtud dostaly do normálního prostředí.

Nevím, v čem by několikaměsíční pobyt těchto dětí mohl ohrozit vaše děti?

A kdo z nás má jistotu, že právě jeho potomci nebudou v budoucnu potřebovat solidaritu a účast jiných lidí?

Nikdy nikoho nenutí, aby pomáhal, takže nechápu, proč vás tak irituje, když se najdou lidé, kteří pomoc chtějí?

Dočasný pobyt jsme tu už měli. Nepadnout SSSR, tak by dočasnost ještě platila.

Slovník "demokrata" MUDr Hilšera, kandidáta na prezidentský stolec, je opravdu výživný. Nesouhlas se dá vyjádřit kultivovaně a nejlepší nesouhlas by byl vzít si 1-2 sirotky do vlastní péče a jít příkladem.

MUDr. Hilšer je především lékař a celou věc vnímá jinak, asi než vy.

Tak jsem si vzpomněl na knihu Arthura Haileyho "V nejvyššíích sférách" (1962). Děj se odehrává v období studené války v Kanadě. Zkráceně:

Dějem se proplétá příběh mladého kluka, bez dokladů a bez příslušnosti, který už nějakou dobu cestuje na norské obchodní lodi a nikde ho nenechají vystoupit na pevninu, protože nemá žádné doklady. Jsou Vánoce a místní noviny o tom napíšou tklivý příběh.

Jeden opoziční matador si čte tyto noviny a hned ho napadne, jak by se dalo vládě "zavařit" a rozjede se mašinérie. Sjedou se tam novináři, píší o jeho osudu, lidé nabízejí, že se ho ujmou, firmy nabízejí práci, lidé demonstrují, atd.

Případu se ujme mladý právník, který chodí s vnučkou onoho opozičního politika. Konečně objeví judikát na základě kterého je možno aby se v Kanadě usadil. Radostně to běží říct dědečkovi své milé. No a je mu naznačeno, že o toho kluka vůbec nejde a je naopak důležité, aby se na pevninu nedostal a mohlo se jít vládě "po krku". Samozřejmě dostane nabídku, že když to nechá plavat, tak ho čeká skvělá budoucnost v jedné velké advokátní kanceláři.

Dobry, vyvetrala jste svoje mindraky, ale co ty deticky? Na ne kaslete?

Jaké dětičky prosím? Výrostci 17 plus?

Já osobně nevěřím, že jde o blížící se volby. Dnešní Evropa je taková, že můžete udělat politickou kariéru "doma" nebo "v Bruselu". Tím Bruselem myslím všechny ty nadnárodní struktury a organizace nabalené třeba na EU, či OSN apod.

Paní Šojdrová tuší, že už nebude europoslankyně. Tak je potřeba na sebe upozornit a zavděčit se tam, kde po skončení mandátu může najít nějaké teplé místečko.

Prostě jí to musí správně politicky myslet.

Sirotky nebrat, co tam je další bod programu? 500 rodin s dětmi a potom 5000 rodin rodin s dětmi, a tak až tady přestěhujeme celou Afriku a blízký východ :-)To spíš bude tetíčka strýčka Bredyho

Děkuji vám paní (slečno) Svobodová za perfektní článek.

Zasloužená karma.

Symptomatické je, že nikdo z těch humanitárních hysteriků se nezajímá o "nezletilé bez doprovodu", kteří již na území ČR jsou. Nejenže nezajímá a nenabídl pomoc... Oni dokonce ani netuší, že tu takoví lidé jsou a dostává se jim péče.