A nakonec to skončilo tak, že této mladé nevinné skautce, která se proslavila díky tomu, že ji vyfotili s dojemnou fotkou a bublinou a dělnickým klukem, hrozí někdo na Facebooku lynčem. Co to vypovídá o náladách naší společnosti? To, že by si měl někdo všímat pocitů těch ubohých bezvýznamných kluků z ulice, bílých, kterým nedala neziskovka grant, a proto alespoň vyhrožují skautce. Rétorika autorky je jakoby zkopírovaná z časopisu Breitbart. Nám zní nově, ale tento styl jede v USA a po celém světě tak zhruba 7 let. K nám to vše dochází s velkým zpožděním. Cílem pisatelů z Breitbart je zasít v rámci žurnalistiky do mainstreamu toleranci k tomu, to co bylo dříve považováno spíše za okrajové, extrémně pravicové jevy. Snaží se o to už po dlouhou dobu Steve Bannon. Jde mu o deformaci vnímání společnosti vůči minoritám a jiným názorům, jež jsou v rozporu s našimi pravidly západní civilizace, již považuje za kulturně nadřazenou. Extrémní pravice a populismus i v rámci žurnalistiky je nyní na okraji a na okraji jej vnímá i mainstreamová společnost. O tom vypovídají i volby ve Francii. Oni ale chtějí, aby se stal tento směr vidění časem mainstreamem pro většinu občanů. Pak bude vidění naší kdysi celkem tolerantní společnosti přepólováno. Znakem této rétoriky je odpor k neziskovým organizací, všechny jsou tu údajně, aby braly peníze poctivě pracujícím občanům, omlouvání extrémně pravicového extremismu, že zas tak špatný vlastně není, že má své opodstatněné psychologické kořeny. Neustálé poukazování na prohřešky migrantů a jejich asociálnost, terorismus, kriminalitu. Spílání na globalismus, vyzdvihování národovectví, sekulární případně křesťnanských hodnot. V USA tzv. bílý supremacismus, antiglobalismus, vyvolávání nestálého pocitu ohrožení i tam, kde není, napadání levicového anarchismu, že dostává do úzkých ubohé nácky, protože za vším stojí nefunkční stát, EU, Brusel, a veškeré socialistické instituce.
