Článek je velmi povedený.

Jen bych rád dodal, že, co já pamatuju, první, kdo by rád vyměnil lid za nějaký lepší, byl Václav Klaus.

Řekl bych tedy, že nápad s výměnou lidu není závislý na druhu ideologie, ale spíše na přesvědčení o vlastní neomylnosti a nadřazenosti, jak to ostatně i vy popisujete.

Tehdy i teď šlo o to deklasovat a "zadupat" odpůrce tehdejších/současných pořádků, jen dnes se používají výrazně "sametovější" metody.

Také je dobré se zamyslet, jak podobné generace vznikaly v západní Evropě - původně hezké myšlenky - milujte se, neválčete, dejte všem rovné šance, nikdo přece nemůže za to, s jakou barvou kůže se narodí. A byla tu silně odstrašující zkušenost s nacizmem. Tak postupně vznikala různá hnutí za občanská práva, atd. Problém byl, když se toho chytli různí "fištróni", kteří si ta občanská práva začali vykládat hodně posvém..., ale stále zneužívali ochrany toho, že lidská práva jsou "tabu", protože bez nich by se "mohlo vrátit něco na způsob fašizmu...", navíc to byla užitečná zbraň ve studené válce, stravitelná i pro západní levici - my jim přece nebereme ten jejich socializmus, jen nám vadí, že tam nemají svobodu slova, svobodu cestování, že nesmějí kritizovat vládu, jsou perzekuovaní, atd. A do toho tzv. pochod institucemi, tzn. snaha těchto "revolucionářů" běžným legálním způsobem infiltrovat do školství, politiky, politických think-tanků, do médií, na soudy..., a tak postupně a "mírovou cestou" "převychovávat" společnost k obrazu svému. A k tomu přidejte strach establishmentu šahat na tyto vymoženosti, zpochybňovat, zda jsme to s některými právy a svobodami "nepřepískli" na úkor jiných práv a svobod..., neboť by se jim mohlo stát, že vzrostou požadavky na nějakou masivnější revizi současných zavedených pořádků. Bojí se toho, čeho se bál Brežněv v r. 1968, že naše zpochybňování "nedotknutelných" dogmat sovětského socializmu může "rozložit celý socialistický blok". Dnešní mocní se bojí téhož - novodobí "revizionisté" pořádků v EU, NATO, či otázky diskuze o přehodnocení lidskoprávní praxe..., to je "jasná hrozba" pro udržení současných pořádků, takže svým mladým posluchačům budou lít do hlavy "moudra", že současní "revizionisté" jsou vlastně "extremisté", různí "fobové", "sexisté", a hlavně jsou to všechno "náckové jak vyšití" a "řízlí ruskou propagandou". Asi jako se dříve říkalo - "Nepřátelé socializmu", "štváči", "slouhové amerických imperialistů", "chuligáni", tehdy i teď šlo o to dekla

Kde se berou? Bohužel ta odpověď je trošku složitější. Má v tom samozřejmě roli kult mládí, touha mladých idealistů po vzbouření se "zpátečnickým" názorům a zapracovat na budování "nových lepších zítřků. V 50tých letech se také zpívalo - kamarádi, je to mládí, kterému dnes patří svět... Ovšem podstatnější je otázka, proč si vybrali právě tuto, a ne nějakou jinou, ideologii. Důvodů je jistě povíc.

1. Mýtus, že "národovectví" lidi rozděluje. Každé životaschopné společenství musí mít pud sebezáchovy a musí být ochotno se bránit proti těm, kteří jeho ohrožují. Jenže na západě tohle upadá, multikulti je pro ně symbolem propojování kultur v tom pozitivním slova smyslu, asi jako když se můžete volně podívat třeba do Itálie nebo Japonska, podívat se na turecký film..., ale už jim nedochází negativní stránka toho, že multikulti a globalizovaný trh naopak kultury "rozpouští". A pak jsou tu zájmy těch, kteří těm mladým vymývají mozky - chtějí levnou pracovní sílu, chtějí rozbít přirozený "tmel", který lidi spojuje- láska k vlasti, úcta k rodině..., aby lidi mohli silněji ovládat a manipulovat, viz starořímské úsloví - rozděl a panuj -, malují těmto mladým idealistům "multikulturní evropský sen", kde si budeme (jakože) všichni rovni, svobodni, tolerantní a šťastní..., no a oni tomu uvěří..., třeba poznali pár muslimů, s kterými můžou hezky pokecat o fotbale nebo o autech, takže si řeknou - vždyť ten islám nemůže bejt tak hroznej..., ale už neví, jak se ti jejich muslimští kámoši doma chovají ke svým sestrám, manželkám a dcerám..., to je "přece jejich soukromá věc", že, takže asi nějak takto si to představuji.

Jejda, to je stigma a sen každé nové generace. U nás díky spjatosti s totalitou se objevil fenomén mladých lidí v politice a téměř všude, tak že by se očávával určitý přelom, ale celkem nic ... .

U nás je spíše kult mládí a mladých a to i v Evropě a pak je sama Evropa intelektuálně a kulturně a hodnotově impotentní.

Nechápeme tu podstatnou zkutečnost že mladý se teprve všemu učí a nenesou žádné důsledky, hlavně jim dát volný prostor.

Spíše by to chtělo vrátit se k hodnotám a principu zásluhovosti pro společnost, která by naopak poskytovala za to své služby, a k tomu menší záchranný polštář, neboť intelekt prostě životní zkušenosti a moudrost, nenahradí. Společně pak vytváří duši a hodnoty společnosti.

Dobrý večer, po přečtení článku i diskuse nemám co dodat, takže „jen“ karma.

K tomu obrazci v závěru: Něco podobného (nebo stejného) jsem kdysi viděl na podlaze jedné francouzské katedrály. Prý to měla být jakási cesta k Bohu. Ovšem tamním prelátům na mozaice něco vadilo, takže ji nechali zastavět lavicemi, aby si ji nikdo nemohl projít.

Kdokoliv se začne vymlouvat na to, že jeho preferovaná ideologie selhává, protože nemá dostatek těch správných a uvědomělých lidí, ten je v zajetí špatné ideologie.

V současné době jsme se chytili do pasti demokratického státu.

Selhávání demokratického státu je dáno systémem jeho organizace, podnětům, kterým jsou lidé v tomto systému vystaveni a vnitřní logikou jeho fungování. Lidé, kteří v tomto systému pracují, jednají pravděpodobně stejným způsobem, jakým by jednali jacíkoliv jiní lidé umístění do tohoto systému.

Proto je zapotřebí vyměnit systém, ne lidi a jediný systém který by stál za to vyzkoušet ho je "Společnost soukromého práva", založená na ideologii Anarchokapitalismu.

Bohužel víra lidí ve stát je stále velmi silná a vládnoucí kasta si nakradla tolik prostředků, že je velmi těžké odolávat její propagandě.

Profesor Zelený předpovídá vznik lokálních ekonomik o územní velikosti maximálně krajů. Globalizaci považuje za překonanou. Nebudete daleko od pravděpodobného směřování společnosti od otevřené globalizované Evropy k ještě menším, zcela nebo z maximální možné míry soběstačným územněsprávním celkům, než jsou státy.

Mládež ... Tam sehrálo roli vícero faktorů. Na prvním místě rodiče, včetně prarodičů. "Běž do světa, objevuj, vzdělávej se, poznávej!" Ty už můžeš vše, my nemohli nic. Pomoc, podpora, téměř žádné povinnosti. Na druhém místě vzdělání - obrovské systémové chyby, soukromé školy. Vzdělání rychle, zdarma nebo za peníze, bez potřeby skutečných hlubokých znalostí, takže nám vyrostli z možná dobrých řemeslníků, různí pojišťováci, marketéři, obchodníci atp., nedovzdělaní chytráci, kteří si všechno "vygůglí" a novodobí neomarxističtí napravovači všeho, jako jejich protiváha. "Špatně žijete, jíte, spíte, děláte hnusnou práci, zabíjíte přírodu,zvířata, sami sebe." A mami, že mi koupíš novej mobil, abych nepropásla nějakou tu demonstraci proti týrání zvířat?"A paušál, to je jasný!" To víš, že jo miláčku, udělám nějaký ten přesčas v Kosteleckých uzeninách a máš ho mít! A v neposlední řadě média chrlící na děcka virtuální realitu přiblblých seriálů, media prezentující gaunery jako hrdiny, média neštítící se ničeho, od neuromarketingu v reklamách pro děti, po odvysílání masových vražd. Bylo by to na delší ...

Mladí lidé jsou jednak nakloněni optimistickým vizím "krásného nového světa", jednak mnozí z nich jsou osobně zainteresováni na zacementování statu quo (desítky vysokoškolských oborů uplatnitelných pouze ve službách EU). U starších a zkušených lidí postoje nepřátelské vůči vlastní zemi a vlastním potomkům nechápu, ale osobní prospěch asi nebude daleko od pravdy.

Děkuji, paní jmenovkyně. U starších lidí vidím právě tu obavu opustit svoji léta hýčkanou a tvrdě zaplacenou představu "krásného nového světa". Mám pro ně pochopení, vím jak se asi cítí. Ovšem ve chvíli, kdy tenhle sentiment začne podporovat lež, ubližovat a dusit ostatní, je potřeba odložit lítost...

Velmi dobre tema. V teto dobe se konecne 'mali lide stavaji sami sebou'. A s tim se pseudovelci, jeste donedavna ikony malych, nedokazou vyrovnat. Nakonec skoncit na smetisti dejin, zatimco mali kraci dal se svymi pro ne malymi starostmi, neni nic moc.