Nepiš to jméno! Facebook ovládla politická cenzura

Politická cenzura vymazává informace několik let zpátky. Blokuje, likviduje účty. Trestá i za napsání pouhého jména politického aktivisty. To není internet Rudé Číny, to je Facebook!

Tou orwellovskou "neosobou", po které nesmí zůstat ani zmínka, je Tommy Robinson. Ano, to je ten Brit, díky jehož neúnavným veřejným aktivitám musel britský stát po letech přiznat svoji veřejnou a nesmazatelnou hanbu: tisíce školaček, od konce 80. let zneužívaných pákistánskými pedofilními gangy a státní systém, úřady, policie i politici kteří to kryli a utajovali ve strachu o pověst multikulturalismu. To se neodpouští. Tommy se stal nežádoucí osobou. Jeho stránky byly vymazány z virtuální existence na Facebooku, Instagramu i YouTube. Pokud vás zajímají další informace, doporučuji souhrnný článek v Echo24 (1). 

Facebook poslední týden zachvátila cenzorská zběsilost, která dosahuje orwellovských kvalit. Po vzoru totalitních diktatur Facebook nasadil robota, který vyhledává a umlčuje jakékoliv zmínky o Tommym Robinsonovi. Navíc ho soudruzi špatně vyladili, takže místo nenápadného mizení, kterého by si možná nikdo nevšimnul, působí naprostou paseku. Maže několik let staré články ze seriózního tisku. Banuje za pouhé napsání jména. Likviduje stránky i profily, jejichž majitelé zmínili jméno Tommyho Robinsona, třeba i před několika lety. Jen v mojí sociální bublině tahle cenzurní svévole postihla několik desítek lidí. Stačilo, že se zeptali, co se děje... Až bude někdo zase nadávat na umlčování svobody slova, politickou cenzuru a totalitu v Rusku nebo Číně, vysmějte se mu. Progresivně - liberální Facebook je ještě horší. A nezapomene vám sladce sdělit, že je to pro dobro a krásný nový svět bez nenávisti. "Díky tomu je Facebook místo, kde se KAŽDÝ CÍTÍ BEZPEČNĚ A DOBŘE".

Extrémně nastavený algoritmus odhalil probíhající politickou cenzuru 

Žádný z desítek smazaných příspěvků, jejichž screeny mi poslali přátelé, neobsahoval násilí, nahotu, výhrůžky, nic z toho, co je uvedeno v "Zásadách komunity" - pouze jméno aktivisty Robinsona, nebo odkaz na článek z tisku. A přesto byly příspěvky smazány jako porušující zásady komunity, lidé byli zabanováni, nebo jim byly přímo zrušeny celé profily. To, že touto obludnou cenzurou porušuje cenzorský tým Facebooku i svá vlastní pravidla a tedy překračuje zákon, je očividné. To, že se jedná o politickou cenzuru, je neoddiskutovatelné. To, že tímto konáním porušuje Ústavu a Listinu základních práv občana, je zjevné. I když algoritmus jistě brzy upraví, aby cenzura tolik nebila do očí, problém zůstává. Nejedná se zdaleka jen o jednoho disidenta. Zakázaných témat a zakázaných slov je už příliš mnoho. Tohle už se žádnými kecy o "svobodě podnikání" zakrýt nedá.

Možnosti internetových gigantů ovlivňovat veřejné mínění a politické poměry v zemích už dávno překročily meze pouhého monopolu a představují zásadní ohrožení demokratického systému jako takového.

A přesto tahle svévole probíhá v tichosti, bez zájmu médií a politiků. Za účasti zemí západně od nás směřujeme tam, kde jsme už jednou, ne příliš dávno byli. 

Víme pořád ještě, kdo nám vládne?

Americký senát řeší zasahování internetových korporací do politické soutěže. Ukázalo se, že Google manipuloval před volbami výsledky vyhledávání ve prospěch Hillary Clinton a zařídil jí tak několik miliónů hlasů nerozhodnutých voličů. (2) Facebook zase od letoška provádí ceznuru podle zadání francouzské vlády. (3) Internetové korporace mají obrovskou moc ovlivňovat veřejné mínění. Ovlivňují výsledky vyhledávání, cenzurují, mažou, snižují dosah vybraným příspěvkům, omezují reklamu. Tím manipulují volby a ovládají politickou situaci v zemích. Činí tak za tichého souhlasu nebo dokonce na přímou žádost pseudoliberálních politiků. A víte, jak se říká systému, ve kterém spolupracují korporace s vládami a nadstátními politickými organizacemi na ovládání lidí? Fašismus. Korporátní fašismus.

Pokud dosud existoval rozdíl mezi Facebookem a sítěmi, kontrolovanými totalitní tajnou službou, tak ten rozdíl už úplně a navždy zmizel. Zakázaná slova, politická cenzura obsahu, mazání jmen, odkazů, článků i celých stránek. Nikdo neví, co se smí a za co přijde postih. Co bylo včera dovoleno, za to vás dnes potrestají. Svévole, nedodržování vlastních pravidel a všudypřítomné rozjásané žvásty o budování lepší společnosti. 

Za každým zlem a totalitou nejsou jen abstraktní ideje, ale konkrétní lidé.

Lidé, kteří určují, co se v tuto chvíli bude smět a nesmět říkat na Facebooku, jsou už dnes ne úplně neznámí (4). Šéfuje jim bývalá federální prokurátorka Monika Bickertová. V týmu jsou bývalí pracovníci Obamovy administrativy. Podle článku v magazínu Vanity Fair experimentují dokonce s ustavením jakéhosi vlastního "Nejvyššího soudu", kde by bývalí soudci rozhodovali v komplikovaných případech cenzury. 

Jak píše můj facebookový přítel, překladatel M. Gust: Jestli vás tohle nepřesvědčí o nutnosti prosadit zákony na ochranu svobody slova před soukromou politicky motivovanou iniciativou nadnárodních korporací, pak už nevím, co by mělo. A Klaus Jr. za první pokus vejde jednou do učebnic jako prorok. Tedy v případě, že ještě budou nějaké učebnice. A ne jen manuály povolených informací vydávané firmami Google a Facebook.