Sobota 4. dubna 2020, svátek má Ivana
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Sobota 4. dubna 2020 Ivana

Umírající Alfie: komu patří dítě? Rodičům, nebo státu?

26. 04. 2018 14:35:25
Urputnost, s níž se britské zdravotnictví a britští soudci snaží zabít jedno malé dítě, je těžko uvěřitelná. Britský systém právě překročil nedotknutelnou hranici mezi pasivní euthanazií a aktivní vraždou.

Dvouletý chlapec s neznámou neurologickou poruchou, která ho přivedla k bezmocnosti a poškození mozku, bojuje o svůj život. Nejen s chorobou, ale i s úředním příkazem, že musí zemřít. Jeho zoufalí rodiče od státu nechtějí nic jiného, než aby ho nezabíjel, aby ho pustil domů, aby se o něj mohli dál starat a doufat v lékařský zázrak, který se občas děje.

Lidé vyjadřující se na jejich podporu jsou zastrašováni, jejich reakce cenzurovány. Právnímu poradci rodiny je vyhrožováno právníky nemocnice. Itálie udělila chlapci občanství a nabízí rodině lékařskou pomoc. Speciální ARO-letadlo je přistaveno u nemocnice a převoz do italské péče je možný okamžitě. Ale britský systém se absurdně zašprajcoval a vynucuje si smrt chlapce za každou cenu. Poté, co po odpojení od přístrojů nezemřel, ale sám dýchá už třetí den, je systém rozhodnut vzdorujícího "pacienta" dohnat k smrti odepřením vody a jídla.

Na případu je alarmující nejen úpornost, s jakou si stát osobuje právo rozhodovat o eutanazii svých občanů, ale i to, že v tomto případě nedošlo ani k mozkové smrti chlapce. Ta je přitom při rozhodování o odpojení přístrojů zásadní.Chlapec je vážně postižený, ale není zcela odkázán na přístroje, reaguje na podněty, prokazatelně netrpí. I po odpojení od podpůrných přístrojů žije. V Itálii je mu nabídnuta dlouhodobá paliativní péče. Británii by nestál ani libru.

Proč tedy má zemřít, i za cenu utýrání hladem a žízní za policejního dohledu?

Protože nějaký úředník rozhodl, že jeho další život je bezcenný. A chce si prosadit svou, aby neztratil tvář. Systém prostě právě překročil nedotknutelnou hranici mezi pasivní euthanazií a aktivní vraždou postiženého. Hranici, která byla od dob nacistického Německa tabu.

V britském systému něco ošklivě smrdí. Tohle zdaleka není první případ, kdy stát proti vůli rodičů rozhodl, že dítě musí zemřít. Během jednoho roku je Alfie už třetí - ale první v míře, kdy se nejedná o pouhé odpojení od přístrojů, ale de facto o aktivní zabití. První byl v létě Charlie Gard, druhý byl v březnu tohoto roku Isaiah Haastrup z Londýna.

Nejznámějším případem, ilustrujícím kam vlezlost státní "péče" může dospět, je martyrium rodičů, kteří kvůli úřední zvůli museli své dítě unést ze země, aby se mu dostalo adekvátní lékařské péče. Jejich syn se jmenuje Asya King a úřad rozhodl, že musí zemřít. Rodiče se odmítli podvolit a byl na ně vydán dokonce zatykač. Po dramatickém útěku ze země chlapce v Praze pomocí Leksellova gama nože zbavili rakovinného nádoru, na který měl zemřít.

V komentáři britský táta píše: "A přesně proto potřebuju pušku. Když stát rozhodne, že nesmím své nemocné dítě odvézt na léčení, prostě to udělám. Za každou cenu."

"Konečnou fází každého systému, který klade kolektiv nad jedince, je fašistická diktatura. Británie už tam skoro je. K státem vynucované euthanasii se už nejde přiblížit víc, pokud ji nechceš šlápnout na nohu." píše můj facebookový přítel Martin BinárníLádin Marx.

Všechno souvisí. Odzbrojení občanů je jen dalším krokem k totalitě. Bezbranných občanů se režim nemusí bát, ať už s nimi nakládá sebehůř. V Británii se odzbrojení propracovalo až k tažení proti kuchyňským nožům, za aktivního přispění mnoha aktivistů.

A děti jsou odevzdány z rukou rodiče A a rodiče B do vlastnictví státu. Britská "sociálka" má skoro tak špatnou pověst, jako ta norská. Británie už není odzbrojená společnost, to je společnost vykastrovaná.

Autor: Eva Svobodová | čtvrtek 26.4.2018 14:35 | karma článku: 37.39 | přečteno: 2274x

Další články blogera

Eva Svobodová

Pražská apokalypsa, den 34: Obětujte důchodce!

Lidem z té „karantény“ už fest přeskakuje. Někteří dospěli k názoru, že nechat pomřít důchodce, aby se mohlo konečně zase chodit do fitka, je vlastně OK. Protože ekonomika je důležitější.

3.4.2020 v 13:13 | Karma článku: 35.16 | Přečteno: 991 | Diskuse

Eva Svobodová

Pražská apokalypsa, den 17: Blbá nálada je tady.

Rozkazy jsou vydány, všichni připravení v zákopech s rouškami a domácí dezinfekcí čekají co přijde dál. Čas se zastavil, nejde nic plánovat, poslední dny se měnila situace každý den.To, jak si vedeme, se dozvíme nejdřív za týden.

17.3.2020 v 20:47 | Karma článku: 20.25 | Přečteno: 454 | Diskuse

Eva Svobodová

Pražská apokalypsa, den 13: jen samá pozitiva a životní jistoty!

Pátek třináctého, třináctý den koronavirové epidemie, to už si zaslouží jen samé pozitivní zprávy! Co asi?! Něco se najde... ale pravda, musí se trochu hledat :-) Zavřené hranice, ticho z EU, solidarita...

13.3.2020 v 16:43 | Karma článku: 28.97 | Přečteno: 646 | Diskuse

Eva Svobodová

Pražská apokalypsa, den 11: Světlo na konci tunelu.

Čína, Japonsko a Jižní Korea už jdou z nejhoršího, nárůst nemocných se zpomaluje. Nejvíc případů na milión obyvatel teď má Itálie. Čína už je až osmá, my stoupáme na 28. místo. Vycházející hvězdou epidemie je Německo.

11.3.2020 v 15:44 | Karma článku: 43.47 | Přečteno: 6261 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Pavel Ďuran

Neřešitelný problém

Doba koronavirová změnila naše životy. Ten můj teda určitě. Osobně mám problém třeba s rouškami, bez nichž dnes ze svých domovů nevycházíme. Špatně se v nich pije, o tom, že bych si zapálil cigaretu, ani nemluvím.

4.4.2020 v 6:41 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 0 | Diskuse

Hana Rebeka Šiander

Recenze knihy „Rudý Zeman“ od Jaroslava Kmenty

Excelentní kniha renomovaného novináře Jaroslava Kmenty s precizní znalostí českého politického prostředí přináší ucelený pohled na presidenta naší země Miloše Zemana. Kauzy, pády, lži, finance SPOZ a jeho nejbližší lidé.

3.4.2020 v 23:35 | Karma článku: 16.87 | Přečteno: 311 | Diskuse

Oto Kaděrka

... co s těmi co nebrečí ....

Tak už se snad dobereme konce zmatků, kdy se vybírají mezi všemi postiženými ti, které odškodníme. Mne by zajímalo jak k tomu přijdou ti, kteří vybráni nebudou ?

3.4.2020 v 22:10 | Karma článku: 10.64 | Přečteno: 324 | Diskuse

Vilém Ravek

Sestřička z Thomayerovy nemocnice.

Sestrička z Kramárov – hrála se v devadesátých letech ve všech rádiích. Já teď však intenzivně myslím na jinou sestřičku. Na sestřičku z Thomayerovy nemocnice, o které nejspíše nikdo žádný písňový text nesloží.

3.4.2020 v 18:55 | Karma článku: 29.40 | Přečteno: 890 | Diskuse

Jiří Turner

Líbí se ti pomník Koněva? Tak se ti líbí vliv Sovětského svazu na naše novodobé dějiny!

Myslím si, že pokud se někomu Koněvova socha líbí, svědčí to pouze o jeho poněkud pochybném vkusu. Pokud ale s jejím odstraněním někdo nesouhlasí, tak možná jen zavírá oči před tím, co všechno tento pomník symbolizuje.

3.4.2020 v 18:19 | Karma článku: 24.39 | Přečteno: 584 | Diskuse
Počet článků 81 Celková karma 31.81 Průměrná čtenost 6278

Chodím po světě, dívám se a ptám se. Jak to všechno funguje? Proč píšou noviny to, co píšou? Co bylo předtím? Jaké jsou souvislosti? A komu to prospěje?  Kdo se ptá, nezůstane hloupý. Kdo se ptá, nemusí se nechat vést a věřit. Kdo se ptá, najde svoji vlastní cestu. Jdete se mnou?

Najdete na iDNES.cz