Nepíše se o nich: Gayové a lesby proti konfrontačnímu aktivismu na PraguePride

Dění kolem Pride se posunulo od oslavy tolerance a soužití ke konfrontačnímu politickému aktivismu. Je hodně LGBT lidí, kterým se tenhle směr nelíbí. Jejich názory ale nikdo nezveřejňuje.

Pride na svém počátku v roce 2011 měla za motto TOLERANCI, za úkol pozitivně motivovat ke vzájemnému pochopení a soužití z obou stran, vzdělávala a bavila, bylo to fajn. Mnozí si jistě karnevalovou party a program užijí i teď. Ale do oslavy sounáležitosti a dobrých vzájemných vztahů se vtírá čím dál silnější pachuť konfrontace a politického aktivismu. Na akci se nabalilo spousta víkendových revolucionářů s light verzí třídního boje proti "zlé, diskriminující, heteronormativní" společnosti. A pochybných levicových politiků a hnutí. Z lehkosti a radosti se pro tyhle lidi stala truc-akce s "bojem" proti čemukoliv většinovému, jakoby většina byla nepřítelem.

Letos v čele průvodu nesli čtyři vlajky – vlajku LGBT komunity, romskou vlajku, českou vlajku a vlajku Evropské unie. Včele průvodu šli senátor Jiří Dienstbier, Matěj Stropnický, Dominik Feri, Zelení. 

Extrém dneška - standard budoucna?

První Pride před šesti lety chtěla být festivalem TOLERANCE. Letošní Pride toleranci odmítá a požaduje RESPEKT.

Část české ultralevice letos na transparentech požadovala "queer komunismus", mávala u toho Marxem a Engelsem a nezapomněla se samozřejmě maskovat.  Jejich mediální mluvčí M. Feryna vyhlašuje válku společnosti: 

"Budoucnost je radical queer. Radical queer znamená ZRUŠIT SEXUÁLNÍ A RODOVÉ NORMY, očistit stigmatizované menšiny (včetně např. pedofilní komunity...). Nepřizpůsobit se, měnit společnost. ... Chyba není v nás, našich identitách a našich preferencích. Chyba je ve vás a vašich směšných a ponižujících tradicích, jimiž se tak rádi zaštiťujete. My nejsme ti, kdo by se měli přizpůsobit.“

Přátelské soužití nahrazuje konfrontace

Poselstvím akce už není ani tak "soužití v různosti", jako "boj proti útlaku a homofobii". V téhle sentenci je všechno: nálepkování, nadřazenost, netolerance, dehonestace lidí s jiným názorem, vylučování, agrese, neochota k diskusi, ochranářství lidí ať o to stojí nebo ne. Jiné názory jako by neměly právo zaznít. A pokud jsou kritické, zaplácne je nálepka " homofobie".

Tito aktivisté ale rozhodně nemluví za všechny členy LGBT komunity. Některým vadí nerespektování intimity, někomu fanatický aktivismus, někomu obscénnost a předvádění sexuálních praktik, které nepatří na veřejnost ani v homo, ani v hetero podobě. To vše cítí jako poškození pověsti a za akci v této podobě se stydí. 

Další kritický hlas z LGBT komunity přichází od blogera Adama Mikuláška, ve článku „Jsem bisexuál a odmítám LGBT aktivizmus“. http://adammikulasek.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=618508

Hlasy kritiků médiích znějí většinou jen jako ukázka "podívejte, jak jsme vůči těm hloupým homofobním zpátečníkům tolerantní". Hlasy kritiků z řad LGBT jsou ale nepříjemné, nepohodlné. A buď se neobjeví vůbec, nebo za ně autor schytává příval urážek. Přitom to, o co by mělo jít v první řadě, je právě DIALOG. Nikoli kladení požadavků, vynucování a omezování diskuse na jediný vhodný názor. Je to koneckonců i v zájmu samotné akce Pride a LGBT komunity.

Za svou odvahu postavit se proti proudu si zaslouží ocenění a podporu.