Kauza lebka: Jak se pozná nacistický symbol - návod pro tápající soudruhy

"Kavárnu" nepobouřilo vítězství Ortelu, jsou přece demokrati a nikdy by nikomu nezakázali zpívat. Otřásly jimi tedy aspoň ortelovské košile s lebkou. Podle odborníků Bangy a Peszynského jsou totiž lebky nacistické. 

...

No jasně... A Piráti z Karibiku jsou film o divizi SS.

...

Takže jak se pozná nacistický symbol:

     1) nacistický symbol je cokoliv, co nosí náckové.

     2) náckové se poznají podle nacistických symbolů.

     3) Označte tedy kohokoliv za nácka a dál pokračujte od bodu 1).

Dopisy požadující odsouzení českých legií, zákaz anatomických modelů, chemických nálepek a filmů s Johny Deppem adresujte do kanceláře ombudsmanky nebo na místní oddělení psychiatrie.

Pokud stále nechápete:

1) Trička s obrázkem už tady zakazovali bolševici.

2) Vymýšlíte hloupé záminky k šikaně. To co používáte, je manipulace, logický fail, důkaz kruhem - určitě je to nácek, takže cokoliv dělá je náckovský, a to dokazuje že je to nácek. Takhle nějak antisemité "dokazovali", že Židi páchají rituální vraždy.

A proto je to tisíckrát debilnejší a společensky nebezpečnější než celá produkce Ortelu.

Ortel vyhrál Slavíka za svoje písničky, které lidi něčím oslovily.
Pokud Ortel v textech propaguje nacismus, tak kontaktujte právníka, na to je zákon. Pokud ne a jen vás vytáčejí věci o kterých zpívá nebo dokonce jen jeho osoba, a to berete jako spravedlivý důvod k jeho umlčování, je problém ve vás. 

Může se vám nelíbit, ale nemůžete ho kvůli tomu zbavit občanských práv. Nikoho nemůžete zbavit občanských práv, protože se vám nelíbí jeho názory, nebo jeho minulost. Jestli vám produkce Ortelu vadí, nepouštějte si ji, nebo oslovte víc lidí se svou kapelou, nebo zkuste toho právníka. Přestaňte předepisovat lidem, co si mají myslet. Radši zpytujte svědomí, proč je nejste schopni oslovit vy sami, když věříte, že jste lepší.

Realizovat se přes šikanu kvůli oblečení, to je bolševická ubohost.

Stejně jako zastrašování pořadatelů Ortelových koncertů, které tu běželo celý loňský rok.

A které bylo podle mě právě tím důvodem, proč lidi Ortela volili. (A proč já se ho teď ke svému údivu zastávám.)  Protože demokracie není to, že je vždycky po vašem. Protože z něj sami děláte druhého Kryla. Protože vůbec nic nechápete. Půjdou za ním dál - tak jak o tom zpívá - na protest proti šikaně, lhaní v médiích, totalitním manýrům novodobých svazáků. Proti Velkému Bratru schovanému za Dobro pro všechny. Což je úplně to samé jako nacismus, bolševismus, jakákoliv jiná totalita.

Takže: Polibte mi Ortel, dobroserové. 

Aktualita na závěr:
Všechny facebookové profily Tomáše Ortela byly dnes zablokovány. Takhle si hlasatelé jediné pravdy a lásky představují svobodu slova - likvidací a umlčením kohokoliv, kdo se jim nelíbí. Stránku muselo nahlašovat velké množství lidí. Lidí, kteří vyznávají totalitu. Přesně ti, o kterých jsem psala.

Tak na které straně jsou ti "náckové"?
Kdo je větším ohrožením demokracie?

A co ta vlajka?

1. čs. samostatný úderný prapor vznikl dne 28. prosince 1917. Češi, kteří byli dříve v oddílu generála Kornilova, se stali kádrovým základem 1. čs. samostatného úderného praporu spolu s ostatními legionáři, kteří sem přešli od 2. divize čs. legií a právě s nimi se podělili o svoje zkušenosti z elitních jednotek.

1. čs. samostatný úderný prapor existoval až do svého příjezdu do vlasti, kdy byl v červenci 1920 unifikován v Domažlicích do 6. hraničářského pluku "Sibiřských úderníků" a ztratil svůj elitní charakter. (Hlavní velení čs. armády totiž téměř patolízalsky /profrancouzsky/ kopírovalo západní spojenecké armády a neusilovalo o vytvoření vlastních hodnotných elitních útvarů. Tento neduh se podařilo odstranit až v druhé polovině 30. let vytvořením tzv. rychlých divizí, ale to už bylo příliš pozdě. Totéž velení dokonce i zavrhovalo nové moderní zbraně čs. konstruktérů na špičkové světové úrovni, a to opět z patolízalských důvodů - aby naše armáda nebyla kvalitněji vyzbrojená než francouzská, "aby se Spojenci nezlobili". A toto hrbení zad a plazení se před někým trvá dodnes... (Děkuji, Martin Ambros)